|
|
Magna Charta and It's Road Through English (British) Constitutional History
Černík, Přemysl ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat nejdůležitější stopy, jež Magna Charta zanechala během své zvláštní cesty napříč konstituční historií. Taktéž analyzuje fakta, motivy a dobové názory týkající se tohoto dokumentu skrze prizma moderní kritické perspektivy a snaží se retrospektivně propojit historické události za pomoci vědomostí, které shromáždili současní historikové, politologové a sociologové. Hlavním záměrem je vyobrazit Magna Chartu ne pouze jakožto právní dokument, který ve svém důsledku výrazně přispěl ke vzniku a kodifikaci základních individuálních lidských práv, ale také jakožto metamorfický fenomén, který se v mnoha situacích stal v rukou dobových myslitelů účinnou pacifistickou zbraní. Tato práce používá jako platformu tři historická období, během nichž byla Magna Charta vytažena na světlo světa, adaptována na aktuální situaci a použita k tomu, aby pomohla změnit politické uspořádání. Krom historického, politického a právního významu Magna Charty se tato práce věnuje i jejím hodnotám filozofickým a sentimentálním. Práce je rozdělena do tří základních částí. První část se týká vzniku Magna Charty v roce 1215 a poskytuje historické pozadí k událostem, jež provázely ratifikování dokumentu a jeho další konsekvence. Text zde zkoumá účel Magna Charty z dnešního pohledu a ten pak kontrastuje...
|
|
|
Velká listina práv a svobod: ústavní dokument a mýtus
Černá, Ester ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
Tato bakalářská práce je případovou studií pojednávající o Velké listině práv a svobod. Ta v roce 2015 oslavila 800. výročí svého vzniku a i z jubileum bylo, je zřejmé, že se jedná o jeden z nejslavnějších ústavních dokumentů na světě. Bakalářská práce se soustředí zejména na to, jakou roli dnes hraje Velká listina britském prostředí. Část této práce je tedy věnována odborné diskuzi nad významem Listiny pro současnost. Z ní vychází najevo, že odborníci se dnes o Velké listině vyjadřují a problematikou potenciální psané ústavy pro Velkou Británii. Těžištěm práce je však analýza využití symbolu Velké listiny práv a svobod v proslovech čtyř vybraný britských premiérů. Velká listina práv a svobod je stále častěji využívaným symbolem, jenž se navíc vyznačuje svou nezvyklou variabilitou. Nejen, že ho využívají jak představitelé Labouristické tak i protichůdných politických cílů, ale dokonce je jejího jména v některých případech používáno způsobem, který ve své podstatě její původní význam popírá. Hlav zjištěním této práce je skutečnost, že ačkoliv je v současnosti právní význam Velké listiny marginální, její symbolický význam stále roste a je nebývale často využívána v
|
|
|
Magna Charta and It's Road Through English (British) Constitutional History
Černík, Přemysl ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat nejdůležitější stopy, jež Magna Charta zanechala během své zvláštní cesty napříč konstituční historií. Taktéž analyzuje fakta, motivy a dobové názory týkající se tohoto dokumentu skrze prizma moderní kritické perspektivy a snaží se retrospektivně propojit historické události za pomoci vědomostí, které shromáždili současní historikové, politologové a sociologové. Hlavním záměrem je vyobrazit Magna Chartu ne pouze jakožto právní dokument, který ve svém důsledku výrazně přispěl ke vzniku a kodifikaci základních individuálních lidských práv, ale také jakožto metamorfický fenomén, který se v mnoha situacích stal v rukou dobových myslitelů účinnou pacifistickou zbraní. Tato práce používá jako platformu tři historická období, během nichž byla Magna Charta vytažena na světlo světa, adaptována na aktuální situaci a použita k tomu, aby pomohla změnit politické uspořádání. Krom historického, politického a právního významu Magna Charty se tato práce věnuje i jejím hodnotám filozofickým a sentimentálním. Práce je rozdělena do tří základních částí. První část se týká vzniku Magna Charty v roce 1215 a poskytuje historické pozadí k událostem, jež provázely ratifikování dokumentu a jeho další konsekvence. Text zde zkoumá účel Magna Charty z dnešního pohledu a ten pak kontrastuje...
|
|
|
Politický marxismus o dvou tradicích demokracie
Brabec, Martin
Článek prezentuje analýzu demokracie z pohledu Politického marxismu. Jedná se o nový proud v současném marxismu, vycházející z prací amerického historika Roberta Brennera a kanadské politoložky Ellen Woodové, která odlišuje dvě koncepce demokracie. Antické pojetí demokracie vyrostlo z určitého historického stavu, kdy doposavad podřízené skupiny (rolníci) získaly občanský status. Naopak naše současné pojetí demokracie má své počátky nikoliv v antické demokracii, ale v evropském feudalismu. Jejími základními kameny jsou Magna Charta a rok 1688 v Anglii, které značí vzestup třídy vlastníků. V tomto případě tak nešlo o osvobození rolníků od politické nadvlády pánů. Ale o prosazení nezávislé moci pánů proti požadavkům monarchie.
|
host ::
RSS.